Lhůty

29.10.2014 | Daně

Lhůty při správě daní jsou upraveny v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen DŘ), další lhůty jsou pak řešeny přímo v konkrétních (hmotně právních)daňových zákonech, jako je zákon o daních z příjmů, o DPH, o dani silniční apod.

Článek se zabývá obecně lhůtami při správě daní, v poslední části příspěvku uvádím některá specifika pro neziskové organizace resp. pro veřejně prospěšné poplatníky.

Lhůty podle daňového řádu

Lhůty při správě daní jsou upraveny v hlavě II. DŘ v paragrafech 32 až 38. Některé konkrétní lhůty jsou stanoveny zákony, ale tam kde lhůty stanoveny nejsou a pokud je jejich stanovení nutné, určí je správce daně. Bez stanovení lhůty se dost dobře nedá uložená povinnost vymáhat.

Délka lhůty

Lhůta kratší 8 dnů může být stanovena jen zcela výjimečně pro jednoduché úkony a ve zvlášť naléhavých případech. Lhůta kratší než jeden den nemůže být bez souhlasu toho, komu je stanovena, stanovena vůbec. Při mé praxi jsem se s lhůtou, kratší než 8 dní dosud nesetkala.

Poučení a odůvodnění

Ke každé stanovené lhůtě musí být připojeno poučení, které musí obsahovat důsledky nedodržení této lhůty. U lhůty kratší než 8 dnů musí být vždy uvedeno odůvodnění její délky.

Počítání lhůt

Lhůty mohou být stanoveny podle dnů, týdnů, měsíců nebo let. Pokud poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.

  • lhůta podle dní
    začíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty (např. doručení rozhodnutí)
    Příklad:

    Ve výzvě byla stanovena lhůta 8 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva byla doručena otevřením datové zprávy v datové schránce dne 5.12.2014, poslední den lhůty by vycházel na datum 13.12.2014, ale protože se jedná o sobotu, bude posledním dnem lhůty datum 15.12.2014.

  • lhůta kratší než jeden den
    počítá se od okamžiku jejího stanovení

    Příklad:
    Správce daně vyzve při osobním jednání daňový subjekt, aby mu předložil nějakou listinu, protože ji však nemá daňový subjekt u sebe, dohodnou se na lhůtě tří hodin. K určení této lhůty došlo ve 13.00 hodin, takže lhůta končí v 16.00 hodin.

  • lhůta podle měsíců, týdnů nebo let
    počíná běžet od následujícího dne, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným dnem shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Pokud není takový den v měsíci, pak se poslední den měsíce považuje za poslední den lhůty.

    Příklad:
    V rozhodnutí je stanovena lhůta jeden týden. Rozhodnutí bylo doručeno ve středu 3.12.2014. Lhůta se počítá od čtvrtka a uplyne následující čtvrtek tedy 11.12.2014.

Pokud by lhůta byla stanovena na dva měsíce a rozhodnutí by bylo doručeno 30.12.2014, pak by se počátek lhůty počítal od 31.12.2014, ale protože datum 31.2. neexistuje, pak by v tomto případě byl posledním dnem lhůty poslední den měsíce února, tedy 28. únor 2015, ale protože se jedná o sobotu, pak by poslední den lhůty připadl na 2. března 2015.

Zachování lhůty

Pokud je nejpozději v poslední den stanovené lhůty učiněn jeden z níže uvedených úkonů, pak je lhůta zachována, tedy poplatník dodržel zákonnou nebo správcem daně stanovenou lhůtu. Všechny úkony by měly být adresovány věcně a místně příslušnému správci daně. Jedná se o následující možnosti:

  • je učiněn úkon u správce daně (obvykle se jedná o dodání do podatelny správce)
  • je podána zásilka, obsahující podání, u provozovatele poštovních služeb
  • je podána datová zpráva na technické zařízení správce daně
  • je podána datová zpráva prostřednictvím datové schránky

Pokud by nebyly shora uvedené úkony provedeny u věcně a místně příslušného správce daně, pak lhůta bude zachována, pokud bude v poslední den lhůty úkon učiněn u nadřízeného nebo jiného věcně příslušného správce daně.

Místní příslušnost se určuje podle trvalého bydliště fyzické osoby nebo podle sídla u právnické osoby. Pokud by tedy právnická osoba, která má sídlo na Praze 4 a jeho místní příslušnost tedy spadá pod Finanční úřad hlavního města Prahy – územní pracoviště pro Prahu 4, podala písemnost, týkající se daně z příjmů, ve stanovené lhůtě v podatelně územního pracoviště Beroun tedy Finančního úřadu pro Středočeský kraj, pak by byla lhůta zachována.

Prodloužení lhůty

Lhůta může být i následně prodloužena. Záleží však na tom, o jakou lhůtu se jedná. Pokud se bude jednat o zákonnou lhůtu, pak správce daně vyhoví jen, pokud mu to umožní zákon, což je možné například u prodloužení lhůty pro podání řádného daňového tvrzení (daňová přiznání, hlášení, vyúčtování). Zde je možné lhůtu prodloužit až o tři měsíce, v případě příjmů ze zahraničí pak až o 10 měsíců.

U lhůty, stanovené správcem daně, správce daně první žádosti o prodloužení vyhovět musí. U obou žádostí o prodloužení původní lhůty je ale důležité, aby byly podány před uplynutím této původní lhůty. Správce daně prodlouží lhůtu alespoň o tolik dní, které zbývají ze lhůty, u které je požadováno prodloužení.

Příklad:

Poplatník měl správci daně doložit určité dokumenty do 28.11.2014. Protože se ale jednalo o dokumenty ze zahraničí a věděl, že je nestihne do uvedeného termínu dodat, písemně požádal správce daně dne 24.11.2014 o prodloužení lhůty do 15.12.2014. Správce daně vyhověl žádosti poplatníka částečně, tedy povolil prodloužení lhůty, ale pouze o čtyři pracovní dny (o tolik dní, které zbývaly do uplynutí řádné lhůty), tedy do 4.12.2014.

Pokud by na takovou žádost správce daně nereagoval vůbec nebo neodpověděl do 15.12.2014 anebo by nevydal rozhodnutí do 30 dnů ode dne obdržení žádosti o prodloužení lhůty, považovala by se taková situace za souhlas s prodloužením lhůty, tak jak poplatník původně požadoval a žádosti o prodloužení lhůty do 15.12.2014 by bylo vyhověno.

Navrácení lhůty v předešlý stav

Do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání lhůty, může být podána žádost o navrácení lhůty v předešlý stav. Správce daně navrácení lhůty povolí ze závažných důvodů a stanoví nový den jejího uplynutí.

Lhůta nelze navrátit, pokud od posledního dne zmeškané lhůty uplynul více jak 1 rok nebo se jedná o lhůty pro stanovení nebo placení daně anebo pro podání řádného a dodatečného daňového tvrzení.

Ochranná ustanovení DŘ v souvislosti se lhůtami

Zákon chrání správce daně před některými daňovými subjekty, aby si různými „kalkulacemi“ se lhůtami nekonečně neprodlužovali daňové řízení, tím, že budou jeho podání neúplná nebo závadná a toto se bude neustále opakovat. V případě, kdy je daňový subjekt vyzván k doplnění svého podání nebo jeho vad, tedy je vyzván k součinnosti, pak se lhůta ode dne této výzvy staví a lhůta neběží do dne, kdy k požadované součinnosti dojde, tedy kdy svoje podání doplní či odstraní vady apod.

Zákon ale také umožňuje daňovým subjektům bránit se proti nečinnosti správců daně například proto, že marně uplynula zákonem stanovená lhůta, v níž měl správce daně úkon provést nebo jej neprovedl v obvyklé lhůtě anebo nevydal rozhodnutí ihned po shromáždění podkladů, nutných k rozhodnutí. Takový podnět se podává nejblíže nadřízenému správci daně. Stejně je možné podat podnět i v případě, kdy správce daně nevydal rozhodnutí, i když uplynuly tři měsíce ode dne, kdy byl učiněn úkon, týkající se této nečinnosti.

Některé konkrétní lhůty podle DŘ

Lhůty pro daňová tvrzení a vyměření daní jsou upraveny v Hlavě IV Nalézací řízení díl 1 – vyměřovací řízení a to konkrétně v paragrafech 135 – 140.

Lhůty pro podání jednotlivých daňových přiznání, hlášení nebo vyúčtování pro jednotlivé daně se odvíjejí od období, za jaké se vyměřují nebo na jaké se vyměřují a od jejich délky. Konkrétní lhůty jsou pak upraveny v konkrétních daňových předpisech:

  • za období nejméně 12 měsíců se přiznání podává do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, resp. do 6 měsíců, pokud se jedná o případ auditované účetní závěrky nebo daňové přiznání zpracovává daňový poradce – příklad přiznání k daním z příjmů
  • na období 12 měsíců se přiznání podává do konce prvního měsíce, jímž začíná běh zdaňovacího období – například přiznání k dani z nemovitých věcí, k silniční dani
  • na období kratší než 1 rok se přiznání podává do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období, lhůtu nelze prodloužit – příklad přiznání k DPH
  • hlášení se podává do 20 dnů po uplynutí měsíce, kdy povinnost podat hlášení vznikla, lhůtu nelze prodloužit – příklad hlášení plátce daně o dani z příjmu vybírané srážkou
  • vyúčtování se podává do 3 měsíců po skončení kalendářního roku, lhůtu nelze prodloužit – příklad vyúčtování daně vybírané srážkou

Následky poručení povinností při správě daní

V souvislosti se lhůtami mi nedá, abych se nezmínila o některých sankcích, které mohou plynout z jejich nedodržování. Jedná se především o nedodržení zákonných lhůt a konkrétně pak ustanovení § 250 DŘ.

Pokud není podáno řádné nebo dodatečné daňové přiznání anebo je podáno pozdě a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, pak daňovému subjektu, který měl přiznání podat, vzniká povinnost uhradit pokutu, která je v následující výši:

  • 0,05% stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše však 5% ze stanovené daně
  • 0,05% stanoveného daňového odpočtu za každý den prodlení, nejvýše však 5% ze stanoveného daňového odpočtu
  • 0,01% stanovené daňové ztráty za každý den prodlení, nejvýše však 5% ze stanovené ztráty

Stejně se postupuje u hlášení a vyúčtování. Pokuta se nepředepíše, pokud její výše nedosáhne 200 Kč. Pokud naopak nepodá přiznání, hlášení nebo vyúčtování ani v náhradním termínu uplatní se horní hranice pokuty a nejméně 500 Kč. Maximální výše výše této pokuty může být stanovena na 300.000 Kč.

Příklad:

Přiznání k daním z příjmů za rok 2013 bylo podáno 7.4.2014. Řádný termín pro podání přiznání byl 1.4.2014, v tomto případě bylo přiznání podáno 4. pracovní den, takže riziko pokuty nehrozí.

Zákon ale v uvedeném §250 přihlíží i k tomu, jak poplatník dodržuje zákonné lhůty a v případě, že není v kalendářním roce v jiném prodlení a dodrží další podmínky, může pokutu snížit na polovinu. I těch 5 dní, které nejsou sankcionovány, je třeba chápat jako prodlení, takže pak nemůže ke snížení pokuty dojít.

Mnozí poplatníci možnost podání daňového přiznání do 5 pracovních dnů po termínu bez sankcí hojně využívají, ale může to mít pro ně popsané dopady a s tím by měli počítat.

Lhůty pro stanovení daně podle DŘ

Daň nelze stanovit po uplynutí 3 let ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení nebo pokud se tvrzení nepodává tak ode dne, kdy se daň stala splatnou. Tato lhůta může být prodloužena o 1 rok, pokud došlo v posledních 12 kalendářních měsících před uplynutím původní lhůty k některým úkonům. Nebudu zde vyjmenovávat všechny úkony, jejich výčet je uveden v § 148 odst. 2 DŘ, ale jedním z těchto úkonů je například podání dodatečného daňového tvrzení.

Příklad:

Přiznání k DPH za období prosinec 2014 se podává do 25.1.2015. Lhůta pro stanovení daně, pokud nebude učiněn žádný úkon ani ze strany správce daně, ani ze strany daňového subjektu, končí 25.1.2018. Pokud by bylo podáno dne 20.12.2017 dodatečné přiznání, pak by se lhůta pro stanovení daně prodloužila o 1 rok, tedy do 25.1.2019.

Pokud došlo před uplynutím tříleté lhůty k zahájení daňové kontroly, běží od data zahájení této kontroly znovu tato tříletá lhůta. Definitivně lhůta pro stanovení daně končí uplynutím 10 let.

Registrační povinnost podle DŘ

Lhůta pro registraci k daním je prakticky první daňovou lhůtou, se kterou se daňový subjekt setká. V DŘ je zjednodušeně uvedeno, že registrační povinnost vzniká tomu, komu vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani. Lhůty pro registraci k jednotlivým daním pak již musíme hledat v jednotlivých daňových zákonech.

Jak jsem uvedla výše, v této části příspěvku se zaměřím pouze na veřejně prospěšné poplatníky (VPP), i když jejich povinnosti ve srovnání s podnikatelskými subjekty jsou v mnoha ohledech podobné. Vybrala jsem nejdůležitější daně, se kterými se může VPP setkat.

Registrační povinnost podle některých hmotně právních předpisů

Daň z příjmů právnických osob – § 39a, zákon 586/1992 Sb.

Přihlášku k registraci je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy VPP začne vykonávat svou činnost, která je zdrojem jeho příjmů nebo začne tyto příjmy přijímat, ale

Přihlášku není povinen podat ten VPP, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené nebo se jedná o příjmy, z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

Pokud se tedy bude jednat o VPP, který bude mít pouze příjmy z nepodnikatelské činnosti (příjmy, které nejsou předmětem daně), členských příspěvků (příjmy, které jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozené) a z úroků z běžného účtu (příjmy, které jsou předmětem daně, ale podléhají srážkové dani), pak takový poplatník nemá povinnost registrovat se k dani z příjmů právnických osob. Pro úplnost takový VPP nemá povinnost podávat přiznání k daním z příjmů právnických osob.

Registrační povinnost plátce daně - § 39b, zákon 586/1992 Sb.

Plátcem daně se může stát VPP, pokud se stane zaměstnavatelem a bude zaměstnávat zaměstnance. Z příjmů zaměstnance pak bude povinen srážet a odvádět daň. V takovém případě je povinen podat přihlášku k registraci do 8 dnů, ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat úkony plátce daně podle zákona o daních z příjmů. K této registraci může dojít i přesto, že nebude mít povinnost se registrovat k dani z příjmů právnických osob.

Daň z přidané hodnoty - § 94, zákon 235/2004 Sb.

Přihlášku k registraci je třeba podat do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém byl překročen stanovený obrat. Aktuálně se jedná o přijaté úplaty v hodnotě vyšší než 1 milion Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců

U VPP je stanovení zákonného obratu z pohledu DPH nejednoznačné a komplikované, ale je třeba, aby si každý takový subjekt hlídal, zda nesplňuje podmínky registrace k DPH, tedy zda neposkytuje ekonomickou činnost. Pokud by poskytoval ekonomickou činnost, ale jednalo by se pouze o osvobozené činnosti bez nároku na odpočet, tak by DPH nepodléhal.

Daň silniční – § 16, zákon 16/1993 Sb.

Přihlášku k registraci je třeba podat ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na tuto daň.

Pokud bude VPP používat vozidlo k činnostem, z nichž budou příjmy podléhat dani z příjmů, pak mu vznikne povinnost platit silniční daň. Registrovat k této dani se bude v tom období, kdy mu daňová povinnost vznikla a kdy je třeba platit zálohu.

Zálohy se platí 15.4., 15.7., 15.10., 15.12. za předchozí kalendářní čtvrtletí resp. říjen a listopad u zálohy do 15.12.

Příklad:

VPP začne používat vozidlo pro dosažení zdaňovaných příjmů 15.1.2015, pak se musí podat přihlášku k registraci k této dani do 15.4.2015.